|
|
Střevní mikrobiom a jeho změny ve vztahu k léčbě chronických onemocnění
Hurych, Jakub ; Cinek, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolář, Milan (oponent) ; Falt, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá reakcí střevního mikrobiomu na terapeutické intervence ve třech longitudinálních studiích u chronických onemocnění gastrointestinálního traktu: Crohnovy choroby, celiakální autoimunity a syndromu dráždivého tračníku. K tomu byly využity četné metody mikrobiomové analýzy stolice (zejména masivně paralelní sekvenování 16S rDNA či 18S rDNA a metagenomické sekvenování) s následnou bionformatickou a statistickou analýzou. U Crohnovy choroby jsme detekovali dosud nepopsanou sekundární povahu změn střevního bakteriomu po léčbě anti-TNF. U celiakální autoimunity, kde byl v předchozích pracích popsán efekt intervence probiotik na serologické markery nemoci, střevní bakteriom i metabolom, jsme popsali absenci významných změn na prospěšné střevní prvoky. U syndromu dráždivého tračníku jsme po podání čtyř dávek transplantace směsné mikrobioty pozorovali významnou reakci bakteriomu, avšak bez odpovědi na redukci klinických obtíží. Výsledky studií by mohly přispět k lepšímu poznání role střevního mikrobiomu v patogenezi těchto závažných onemocnění. Klíčová slova: mikrobiom, Crohnova choroba, celiakie, syndrom dráždivého tračníku
|
|
|
Výskyt laktózové intolerance v české populaci
CHÁNOVÁ, Jiřina
Cílem této diplomové práce je shrnout současné poznatky o problematice velmi časté poruchy gastrointestinálního traktu - laktózové intolerance. V experimentální části byl sledován výskyt genotypových frekvencí v genu MCM6. Konkrétně výskyt dvou jednonukleotidových polymorfismů C/T-13910 a G/A-22018, které jsou spojeny s primární laktózovou intolerancí. Dílčím cílem práce bylo zhodnotit možnou genetickou asociaci mezi intolerancí laktózy a syndromem dráždivého tračníku.
|
|
|
Vyšetření potravinových intolerancí pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot
KARÁSKOVÁ, Pavla
Potravinová intolerance je definována jako reakce imunoglobulinů G (IgG) s antigeny, které pocházejí z konkrétních druhů potravin. Statistické analýzy ukazují, že 45 - 60 % populace trpí intolerancí alespoň jedné potraviny, která může vést ke klinickým příznakům nebo tyto příznaky dále zhoršovat. Většina lidí vůbec netuší o své intoleranci a různorodé symptomy se zbytečně a neúspěšně snaží léčit různými léky. Známky intolerance mohou být různé, od podráždění kůže, přes zažívací potíže, až po nadváhu. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracování odborné rešerše na dané téma. Dále pak praktické zvládnutí metody umožňující detekci 20 potravinových intolerancí z krevní plazmy pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot a prezentace postupu a výsledků týkajících se analýzy potravinových intolerancí. Teoretická část práce se zabývá rozdíly mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií, nejčastějšími potravinami vyvolávajícími intolerance a jejich možnou asociací s dalšími onemocněními. Dále se také věnuje způsobům vyšetřování intolerancí a uvádí i postoje odborné veřejnosti vůči tomuto testování. Praktická část práce, kterou jsem vykonávala v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích zahrnuje přesný popis metody použitý pro detekci potravinových intolerancí a statistické zpracovaní získaných výsledků.
|
host ::
RSS.